Moje poznámky

k videím od Alexandera Barkociho

Úvod ke stránce

Vážení čtenáři,

toto jsou moje poznámky. Rozhodl jsem se psát si tyto kritické poznámky k jeho učení, abych až se jednou ohlédnu měl přehled od tom co vlastně Barkoci učí. Aby bylo jasno, neprohlašuji Barkociho za falešného učitele (zatím), zařadil jsem ho však do této sekce, protože v jeho kázáních jsou zdá se nějaké nesrovnalosti.

April 5 Kázání o pokání, Ninive a posledních časech (2020)

https://www.facebook.com/devleskerodrom/videos/752758921921248/

Téměř polovina kázání je věnována problematice pokání. 

Co mě u tohoto videa znepokojilo, že Barkoci mluvil o lítosti nad hříchem, celkově jeho kázání bylo emocionální, mluvil o srdci, ale vůbec nezmínil potřebu ba nutnost odvrátit se od zla. Toto je základní předpoklad pokání. Pokání je totiž změna smýšlení vedoucí k tomu, že člověk zanechá zlého jednání. Nyní přiložím text, na který Barkoci odkazoval, ale vůbec z něho nečetl:

V druhé části kázání pak konkrétně v 44:00 a hlavně 44:10-30 je zdůrazněné, že máme litovat a plakat, sypat si popel na hlavu, nikoliv že se máme odvrátit. Dále 44:50-45:08 neuvěřitelně emocionální, podlamuje se mu hlas. A opět 45:24 - že padli na kolena - 45:42. Takže zde je jasně patrný emocionální apel na posluchače. Přitom posluchači zcela minou to hlavní, o čem biblický text hovoří, že je nutné se odvrátit od zla, protože Barkoci prostě říká, že stačí jen smutnět, litovat, plakat a to jsou emoce, nikoliv odvrácení od hříchů.

Jonáš 3:5 I uvěřili ninivští muži Bohu, vyhlásili půst a oblékli si žíněné suknice od největšího až po nejmenšího. (6) Když to slovo proniklo k ninivskému králi, vstal ze svého trůnu, odložil svůj plášť, zahalil se do žíněné suknice a sedl si do popela. (7) Potom dal v Ninive rozhlásit: "Podle vůle krále a jeho mocných rádců! Lidé ani zvířata, skot ani brav ať nic neokusí, ať se nepasou a nepijí vodu. (8) Ať se zahalí do žíněné suknice, lidé i zvířata, a naléhavě ať volají k Bohu. Každý ať se odvrátí od své zlé cesty a od násilí, které mu lpí na rukou. (9)  Kdo ví, možná že se Bůh v lítosti obrátí a odvrátí od svého planoucího hněvu a nezahyneme." (10)  I viděl Bůh, jak si počínají, že se odvracejí od své zlé cesty, a litoval, že jim chtěl učinit zlo, které ohlásil. - A neučinil tak.

Kapitola 6 pak pojednává o soudu, kde Jonáš plane hněvem kvůli tomu, že Hospodin je Bůh milostivý a slitoval se nad Niniv.

Kritika #1

Barkoci mluvil pouze o těch žíněných suknicích a o půstu. Vynechal tu nejpodstatnější část, ve které se píše, že lidé se museli odvrátit od zla a od násilí. Díky tomu se Bůh nad Ninive slitoval. Barkociho kázání vyznívá tak, že není třeba se odvracet od nepravosti, pouze litovat svých hříchů. Mluvil o pláči, o srdci, takže kladl důraz na emoce. Ty však ve skutečném pokání nehrajou tak velkou roli, jak se nás Barkoci snaží přesvědčit, podstatné je aby, se hříšník odvrátil od svých zlých cest.

Biblický kontext pokání (nebylo součástí kázání)

Jednou promluvím proti pronárodu a proti království, že je vyvrátím, podvrátím a zničím. (8)  Avšak odvrátí-li se onen pronárod od zla, jež páchal a proti němuž jsem mluvil, budu litovat toho, že jsem zamýšlel způsobit mu něco zlého. (9)  Jindy promluvím o pronárodu a o království, že je vybuduji a zasadím. (10)  Budou-li se však dopouštět toho, co je zlé v mých očích, a nebudou mě poslouchat, budu litovat toho, že jsem slíbil prokázat jim dobré věci." Jeremjáš 18:7-10

Všimněte si, že v textu se nepíše nic o lítosti ze strany hříšníka, pouze o tom, aby se odvrátil od zla.

Další podobný text, ale "sofistikovanější":

Ty, lidský synu, slyš. Řekni izraelskému domu: Toto říkáváte: »Lpí na nás naše nevěrnosti a naše hříchy a my pro ně zahyneme. Jak budeme moci žít?« (11) Řekni jim: Jakože jsem živ, je výrok Panovníka Hospodina, nechci, aby svévolník zemřel, ale aby se odvrátil od své cesty a byl živ. Odvraťte se, odvraťte se od svých zlých cest! Proč byste měli zemřít, dome izraelský?" (12) "Ty, lidský synu, slyš. Řekni synům svého lidu: Spravedlnost nevysvobodí spravedlivého v den jeho nevěrnosti, svévole nezpůsobí pád svévolníka v den, kdy se odvrátí od své svévole. Spravedlivý nebude moci kvůli ní zůstat naživu v den, kdy zhřeší. (13) Řeknu-li o spravedlivém, že bude žít, ale on se začne spoléhat na svou spravedlnost a dopouštět se bezpráví, nebude se připomínat žádný z jeho spravedlivých činů, ale zemře pro bezpráví, kterého se dopustil." Ezechiel 33:10-13

Komentář k oranžové části. Víme o tom, že král David byl spravedlivý člověk a Bůh mu žehnal. Ale v den, kdy zhřešil s Bat-šebou, a nechal zavraždit jejího muže, se dopustil zla. A Bůh ho za to záhy potrestal. Netrvalo to dlouho a prorok Samuel ho přišel usvědčit z hříchu. Nikdo z nás nemůže spoléhat na svou spravedlnost, pokud zhřeší. Jediná věc, co může člověka zachránit je opravdové pokání, ne lítost, jak to popisuje Barkoci, ale odvrácení od hříchu.

Kritika #2

V kázání zaznělo, že naplnění znamená naplnění míry. To bylo velmi dobře vysvětlené a za to Barkocimu posílám hvězdičku... Co však bylo podle mého názoru nebiblické je, že tvrdil, že Bůh oddaluje naplnění posledních časů na základě toho, že lidi se modlí a prosí ho o to, že se postí, podlí a volají k Pánu. Tohle mi přijde úplně mimo. Podle mého názoru vidíme, že nepravost ve světě roste. Skutečný důvod proč Bůh neskončí se světem je ten, že Bůh má určitý plán, kterému ale nikdo z nás nemůže porozumět. Proto i vykládat tyto věci je naivní. Nikdo z nás nemůže důkladně rozumět eschatologii nebo rozumět tomu proč Bůh dělá to či ono. Je náročné rozumět všem těm zjevením z Janova zjevení nebo z knihy Daniel. Podstatné však je, že míra nepravosti ve světě bude růst, jak víme z bible a že konec časů nastane. Problém je v tom, že lidé - nevěřící i křesťané, se v drtivé míře nechtějí odvrátit od svých zlých cest a toto Barkociho kázání k tomu bohužel nepomohlo, neboť vyvolává dojem, že stačí litovat, plakat, mít zasažené srdce, postit se a prosit... Ale nutnost přestat hřešit jaksi nebyla zmíněná. Taktéž by pak člověk v této souvislosti mohl zmínit potřebu řídit se svým svědomím stejně tak jako mít vedle sebe někoho kdo ho může upozornit na případné prohřešky. Což vidím například na autoritě apoštola Pavla v listu Korintským když jim píše o jejich proviněních a že je třeba zjednat nápravu. A toto kárání bylo namístě, protože oni neviděli své chyby, nebyl nikdo kdo by to těm lidem v Korintu ukázal, zjevil a kázal, proto musel zasáhnout Pavel, jakožto zakladatel a správce sboru.

Nebezpečnost

Nebezpečnost emocionálního kázání jako je toto spočívá v tom, že emoce zatemňují zdravý úsudek a schopnost duchovního a racionální rozlišení a to při srovnávání obsahu sdělení s obsahem bible.